Názory k článku Máme krásného syna. Tatínek neví, že není jeho…

Libíku,
já jsem přece nepsala,že ty ses někdy někde pářila jako zvíře. Psala jsem toto:
Jsme osoby obdařené jistou inteligencí a ne zvířata,abychom se pářili s kde kým. Mozek máme k tomu,abychom ho používali a zvážili možná rizika,která z té ,které akce vyplynou.

Já pořád nechápu,že v tom celém nevidíš tu pokřivenost charakteru. Celé je to od začátku sobecké. Zakladatelka si užila,pořídila si dítě a na svého partnera hodila akorát povinnosti. Podle mě je to prostě bezcharakterní jednání a myslím si,že nikomu by se v důsledku nelíbilo být něčí loutka. Představ si,kdyby tebe někdo takhle denně oblboval.

Jaká práva má ten muž? Nemá právo na slušnou ženu a rovnocenný vztah?

Naprosto souhlasím s Martininým názorem... jediné nechápu - proč v diskuzi k tomuto příspěvku tolik lidí řeší podobnost / nepodobnost, když o to tady přece vůbec nejde...

Tinas,
já mám velice krásné manželství, zaroveň bych se ale ohradila proti tomu, že předpokládáš, že jsem se kdysi v minulosti pářila jako zvíře:)

A opakuji, že manžel žijící ve funkčním vztahu s láskou k děcku, které mu říká táto, nenese žádné následky, ponese je, pokud si autorka začne hrát na Annu Kareninu a říkat tomu pravda a čest.

Moc hezky napsané a pravdivé.

probrala jsem to s manželem dala jsem mu to přečíst a jenom řekl že on by to vědět nechtěl. a už vůbec ne po čtyřech letech. že by synka miloval stejně ať je čí chce. prej to manžel stejně tuší, říkal že chlap není idiot.