Názory k článku Máme krásného syna. Tatínek neví, že není jeho…

zuzee, nastuduj si diskusi "miluji zenateho muze", trebas to pochopis ;-)

já mám pocit, že Vám snad nevěra přijde úplně normální. Jak můžete žít s vědomím že jste byla nevěrná. Já bych tedy nemohla. manželovi jsem nevěrná nebyla, a myslím, že ani nebudu. Nevidím důvod.
A to, že žena nepřizná, že dítě nemusí být jeho, mi připadá že z chlapa dělá blbce.

Ale nejprve se hledá, když už se něco stane, dárce v rodině. Tak by to prasklo, že dítě není otce. i když lékaři by to snad otci říct neměli

V žádném případě bych manželovi pravdu nepřiznala. Je malá pravděpodobnost, že by se něco stalo, aby syn potřeboval manželovu krev nebo orgán. Není důvod aby se manžel nebo syn dozvěděli, že nejsou vlastní. Já bych to neudělala mohl by ti to jenou vyčítat jak manžel tak syn. Jendnou jsem četla odborný článek na toto téma od psychologa tuším, že to byl pan doktor Šmolka a ten rovnou té dané mamince řekl ať to nepřiznává. Rozhodně nic nepřiznávej tvůj manžel je otec dítěte a hotovo. Přeji vše dobré.

Slyšela jsem dva podobné příběhy, kdy maminka měla 18ti letou dceru s "milencem" a manžel ani dcera o tom nevěděli. Všichni jim radili, ať to neříká, že jim oběma ublíží. A druhý příběh je ten, že syn (cca 30ti letý) se dozvěděl, že jeho otec není "bio" otec, pohádal se s maminkou a našel si svého pravého tátu.
Takže těžko radit, záleží jaký máte spolu vztah, ale tvůj příběh a tvoje rozhodnutí vůbec neodsuzuju, asi bych jednala stejně.