Názory k článku Má třetina nejmenších dětí vyrůstat v jeslích, jak navrhuje EU?

Lizo - ja nejsem rozhorlena - fakt v mych prispevcich ctes emoce, ktere tam nejsou - to, ze bych neco nedoporucovala prece neznamena, ze nad tim horekuju...

proto jsem zadala Lidu, aby mi to spocitala - uznavam, ze v tomto smeru nemam prilis informaci...

Kimmy, ono ti asi uniklo, že do devítky už řadu let chodí všichni. Tedy - pět let první stupeň ZŠ, potom osmileté gymnázium. Dohromady 13 let školní docházky. Syn je narozen v květnu a do školy tedy šel, když mu bylo 7 a čtvrt, tudíž na konci první třídy mu bylo osm let. No a máš to hned. Jeho spolužákům je 19, některým taky 20.
Já jsem narozená na podzim, takže i s tím, že na gympl jsem šla z osmičky, jsem maturovala skoro v 19.
No a pokud se pamatuju, tak v té době měl syn nějaké večerní akce (zkoušky sboru, šermířské tréninky) asi třikrát do týdne, někdy k tomu přibylo nějaké vystoupení.

Kimmy, na tom není nic divnýho: do školy šel s odkladem, žádnou třídu neopakoval... No a to, že zpívá ve sboru, znamená i to, že zkoušky a vystoupení mívají večer.

Plně s tebou souhlasím - je to přece jen možnost a ta by dle mého názoru určitě měla existovat.
Mám syna 2roky a 3 měsíce a navštěvuje jesličky (bohužel soukromé, protože státní zde nejsou a tak nás to finančně zatěžuje).Důvodů je několik :
1) miluju ho ale (nemám žádné "hlídací" příbuzné) potřebuju se alespoň na jeden den v týdnu věnovat jen sama sobě;
2) je to strašná "konzerva" a tak ho potřebuju postupně zvykat, že bude nějakou dobu beze mě a já se potom vrátím. Jednak kvůli nástupu do školky a jednak kvůli tomu, že musím nastoupit do nemocnice k druhé operaci. Musím říci, že jsem ho zvykala postupně - přidávala jsem vždy půl hodinu a nebyl jakýko-li problém - žádný pláč, žádné noční buzení, žádný odpor při příštím nástupu do jeslí - nic.
3) potřebuje děti, začal se na ty dny v jesličkách těšit a je na něm vidět jak se tam otrkává a učí se od dětí víc než od dospělých.
4) nejsme na tom finančně zrovna nejlépe a tak se mi hodí trochu si přividělat (v práci mi vycházejí vstříc a vlastně tam mohu přijít kdy se mi to hodí).

Myslím si, že každý rodič zná své dítě a dokáže odhadnout jestli jesle potřebuje, nebo jen zvládne když je to nutné, a nebo jesle nezvládne.
Miluju svého synka a jsem ráda za čas který s ním mohu strávit. Nicméně ze zkušenosti je mi jasné, že životní situace každého je jiná a tak by měla existovat síť kvalitních jeslí pro ty nejmenší - protože člověk nikdy neví, kdy bude nucen je využít.

Hanko - zeny, jako je tvoje kamaradka, jsou podle meho nazoru, svym zpusobem hrdinky. Zvlast tim, ze dokazou vyjit s malem a presto vytvorit detem domov. O techto zenach bych ja psala clanky, tyto zeny bych davala za vzor...

Nikdy jsem nerekla, ze takovy zivot je trivialni. Rekla jsem, ze v CR lide nebojuji o preziti. Nemyslim si, ze je nutne mit v byte novy nabytek - dulezite je, ze kazde dite ma kde spat - a ze to neni nova postel, z toho se svet nezbori...

Je videt, ze to jde - i s tim castecnym uvazkem...

Dik

Kimmy

P.S. timto se opet loucim a predpokladam, ze se sem do nedelniho vecera nedostanu... to jen pro lidi, kteri ocekavaji nejake reakce...