Názory k článku Rodiče chtějí jesle. A co na to děti?

Syn chodil do soukromých jeslí. Státní totiž skoro neexistují. Bydlíme v Praze, státní jesle jsou hodinu cestu od našeho domu, místa v nich zamluvená na více než rok dopředu (alespoň před lety).
Režim v jeslích byl takový, že na jednu tetu připadaly nejprve 3 děti, později 4. Každý den jste se dozvěděly, co Vaše dítě dělalo. 1x 6 týdnů bylo něco jako třídní schůzky, dalo se domluvit i individuálně.
K ceně - na jesle padly 2/3 mého platu

Amy, upřímně doufám že jsem tě neoznačila ani jedním z tebou zmiňovaných označení.

Jistě bych nechtěla být operována někým, kdo nedržel 3 roky skalpel v ruce, ale předpokládám, že i pro tyto případy je určité řešení (nějaká atestace nebo tak něco). Prostě, mám-li dítě, musím počítat s tím, že se mohou vyskytnout obtíže. Pro mne by bylo nejhorším problémem, kdyby se uzákonily povinné jesle, třeba od 1,5 roku. A musím říct, že bych to nesla hůř, než se vracet po mateřské na operační sál přes studovnu.

No asi je to jak kde...jednou dvakrát v týdu jít do práce je fajn ale konkrétně v tom Španělsku kde je kámoška, chodí téměř na celé úvazky a ještě řeší vyzvedávání z jeslí jak se dá (babičky a tak...)a je to tam nutnost ne že by většina tak prahla po tom vrátit se co nejdřív do práce....(a právě to bych nechtěla u nás a jsem štastná že to tady tak neni)
Jako já to třeba mam tak že sice o práci už moc šajnu nemam ale ono to za 2 roky bude zas jinak no a prostě se pak zaučim,když měníš místo tak se taky musíš učit...(ještě si udržuju trochu přehled že čtu odborné časopisy a snažím se po večerech vzdělávat)no chápu že v některých profesích to moc takhle nejde...Pár míst v jeslí by být mohlo ale ne aby stát uměle vytvářel spoustu míst dle nařízení EU...Spíš mi vadí že nejsou místa ve školkách...tam by bylo třeba navýšit kapacity ale to už je jiný problém....

Ano, tohle mi skutečně řekly dvě maminky, které se mnou byly v čekárně.
Já nemám vůbec nic proti 2-,3-,4- leté variantě, naopak jsem pro, aby si každý mohl zvolit, co mu vyhovuje. Má švagrová se do práce už nikdy vrátit neplánuje.
Každému to jeho, ale toleranci pro všechny.

Vinu necítím, nemám za co. Syn byl v jeslích, posléze i školce spokojený, teď je natěšený do školy, s manželem děláme, co nás baví a hypotéka je splacená.

Amy, opravdu?
Opravdu ti tohle
"syn bude masový vrah, bude mlátit svou ženu, ubližovat zvířatům, já jsem krkavčí matka, budu vždy jen špatná matka, své dítě nemiluju, neměla bych mít právo vůbec otěhotnět a hned po porodu by mi měli dítě odebrat a dát ho k adopci nějakým hodným rodičům."
někdo řekl? Nebo je to stejná nadsázka, jako když jsi říkala, že někdo vyžaduje jako normu 4 roky doma?

Myslím, že tvoje argumentace je agresivně nefér. Skoro by se zdálo, že ten odchod od půlročního dítěte přece jen cítíš jako určitou vinu a snažíš se takto obhájit
To je zbytečné.
Jen i ty přej ostatním jejich názor - být s dítětem do tří (i do těch čtyř) let, nebo být úplně doma není nic špatného nebo méněcenného.