Názory k článku Rodiče chtějí jesle. A co na to děti?

Já předpokládám, že moje děti budou žít 60 a více let, budu s nimi prožívat jejich růst, lásky, pak se radovat z vnoučat. Nebo ty si pořizuješ děti kvůli prvním 3 letem? Nemusíš chápat, proč dělají jiní lidi něco jinak, stačí to tolerovat

No ja bych osobne dite do jesli nedala,jen v pripade ze by byla hodne tiziva finacni situace,jinak ne.Jina jesle neodsuzuju a ani ty maminky co ty deti tam daji,snad krome tech ktery je tam strci uz ve dvou mesicich kvuli kariere atd.Treba Borhyova ma sotva 4 mesicni dite a uz je zpatky ve zpravach ale pravda Ona jiste ma chuvu...Ja sama porodila syna v dobe kdy jsem jeste chodila do skoly,dodelavala posledni rok,a hlidala mamca,proste jsme se nejak stridali a ani jednu z nas tohle nenapadlo.Myslim ze jesle by meli byt pro ty co to potrebuji ale urcite se i zneuzivaji treba maminkama ktere si doma pak lakujou nehty.Pokud je moznost byt doma s ditetem tak at mama doma s ditetem je.Spis vidim jiny problem a to ve skolkach

Nechápu, proč mají někteří lidé pocit, že se musí navážet do lidí, kteří nesdílí stejné názory jako oni.
Pokud jste matka, která chce být s dítětem doma a vyhovuje to Vám i dítěti, tak fajn, ale pochopte, že to tak nemají všichni a neznamená to, že jsou to špatné matky !
Já jsem svého syna začala dávat do jeslí na 1 den v týdnu, když mu byly dva roky, pak jsme postupně přidávali dny a teď ve svých třech letech chodí do jeslí každý den a je tam spokojený. Chodí tam rád a já vím, že se mu tam věnují víc, než jsem to zvládala doma já (hry, ruční práce...) Já jsem šla do práce, která mě baví a tento systém celé mé rodině vyhovuje. Čas, který potom trávíme spolu je mnohem intenzivnější a je nám tak dobře a to považuji za nejdůležitější.
Hold nejsem typ ženy, které vyhovuje být několik let doma s dětmi, ale takové ženy neodsuzuji. Ony ale ať neodsuzují mě! Kdo změří, která z nás je lepší máma ?

jasně-v tvém případě to naprosto chápu, jiné případy moc nechápu, ale ani neodsuzuju, pravda, že je to každého věc, nikdy by mě nenapdlo nikoho pomlouvat jen proto, že to dělá jinak než já. ale nesouhalsit s tím přece mohu

amy, že se rozčiluješ...
já šla s dcerkou na poloviční úvazek do práce, když jí bylo 7,5 měsíce, s chlapečkem pracuji z domova nepřetržitě a do práce se chystám v jeho 8 měsících. Do toho dálkově studuji VŠ a co jsem si vyslechla by vydalo na román. Takže už to neřešíma na hloupé poznámky okolí nereaguji. Je to každého osobní věc, jak si život zařídí a ostatním do toho vůbec, ale vůbec nic není. Takže hoď pomlouvače za halvu a buď v pohodě. Když je máma v pohodě, je i dítko v pohodě a neboj, masoví vrazi z našich dětí určitě nebudou. Taky jsem prošla jeslema, manžel dokonce týdenníma (Vážná nemoc maminky) a zatím jsme ještě nikoho nezabili)
S některými maminami, se prostě nedá diskutovat. Akorát je zvláštní, že pracující matky větršinou chápou matky, které zůstávají doma, opačně bohužel tolerance chybí. (možná je to i závist...)