Názory k článku Rodiče chtějí jesle. A co na to děti?

Já sama jsem chodila do jeslí a dodnes na ně mám otřesné vzpomínky. Přivazovali nás k postýlkám a přes hlavu přehazovali deky, prý abychom lépe spali.....hrozný....každé ráno jsem vstávala ve čtyři, protože moje maminka musela být na šestou v práci a do zaměstnání dojížděla do jiného města. Už jen ten pocit, že jsem tak brzy vzhůru a musím pryč z domova ve mě vyvolával zmatek, stres, zvracení, pláč.....po dvou měsících, kdy jsem takto "vyváděla", mě maminka zavedla k doktorce, protože já nedokázala vysvětlit, co mi je, proč jsem smutná, proč pláču, bojím se, že jsou na nás v jeslích oškliví,atd....nakonec jsem dostala z jeslí odklad a už jsem do nich nemusela. Už s nepamatuji, jak to naši měli, že maminka nechodila do práce, nevím....ale vím, že už jsem tam víckrát nebyla. A do školky jsem chodila zase velice ráda, líbilo se mi tam. Vlastní dítě bych do jeslí, když je možnost být až čtyři roky doma (já sama mám tříletou variantu), nedala. Nechci být šizená o ty krásné momenty prvních krůčků, slov, rozzářených očí a hlavně, být doma s dítětem mě naplňuje, baví a vím, že tohle je pro mě smysl života, starost o dítě. Ne chození do zamětnání, tam budu chodit až do důchodu, pokud se ho vůbec dožiju s nesutálým navyšováním věku odchodu od důchodu. Takže jsem teď maximálně šťastná, spoojená a na zaměstnání si vůbec nevzpomenu.

vystihla jsi to velmi dobře

Abych pravdu řekla, jsem trochu alergická na věty typu: "...Když se v pět vrátím z práce, věnuji se naplno dceři. Jsme spolu méně, zato intenzivnějši."
Dítě přece potřebuje mít mámu nejvíc právě v těch běžných situacích dne, vidět, jak máma vaří a pere nebo třeba odpočívá, být nejen u toho, když je máma v pohodě a hraje si s ním, ale taky, když je smutná nebo vyčerpaná. Aby poznávalo opravdový život. Aby to všechno mezi nimi bylo skutečné a upřímné. Chápu, že pro některé matky je to těžké a každá by měla mít možnost mít "něco svého" a od dítěte si občas odpočinout, ale jít kvůli tomu od miminka nebo batolátka do práce, to mi opravdu zavání alibismem. To je trošku výmluva.

Máš pravdu, věta :
"Znovu opakuju, že mít hodně dětí a nezajistit jim životní standard, aby si nepřipadaly mezi ostatními jako chudáci je nezodpovědnost."
se dá vyložit i tak, že pokud nedokážeš zajistit všem dětem např. MP3, což je věc, která dejme tomu mezi dětma teď frčí, nemáš si je pořizovat, protože děti se mezi vrstevníky nebudou cítit OK, protože na MP3 nemáš. To, že nemůžeš zakoupit modní výstřelky a různé výmysly , rozhodně neznamená, že bys měla skončit s pořizováním si dětí . Směrodatné je opravdu to, zda je uživíš a vzděláš tak jak si představuješ. Další věci charakteru MP3 nejsou v tomto směru rozhodující. Z vlastní zkušenosti mohu dodat, že ostatním dětem vždycky něco na druhých dětech vadí, a může to být naprosto věc moderní a přesto to dětem dají sežrat. Takže vázat se na to při rozmnožování je hloupost.

Majo s tím co jsi napsala já problém nemám, souhlasím s tím. Ilona to ale podala trošku jinak, daleko víc černobíle.