Ala | (IP adresa 88.103.67.122) |
• |
8.2.2011 15:04:44
Lassie, pokud dává učitelka ve školce dítě klečet do kouta, tak správný postup je minimálně to oznámit rodičům toho dítěte, ale spíše možná i policii, protože to už zavání i týráním svěřené osoby, rozhodně je to v rozporu se zákonem o rodině, který jasně říká, že výchovné prostředky nesmí být pro dítě ponižující. Ale to bys snad měla vědět, pokud pracuješ s dětmi, nebo bych předpokládala, že to lidi pracující s dětmi vědí. A pokud nevědí a nevědí jak se mají v podobných situacích chovat, tak je něco na jejich straně špatně.
|
Alice, syn 1,5 |
24.8.2010 16:58:04
Jenomže nejsme jenom mámy.
|
JANULA | (IP adresa 213.192.4.162) |
• |
18.2.2010 20:18:09
Plně souhlasím!!!!
|
Markéta s párkem | (IP adresa 84.42.137.193) |
• |
15.2.2010 21:58:59
Naopak. Když dítě nechce odněkud jít, neznamená to, že se mu doma nelíbí, nýbrž že se mu líbí tam, kde je a domů nespěchá, protože domovem si je jisto. Takže když říká "já si chci ještě hrát, já se chci ještě klouzat, já jsem s Aničkou ještě nedostavěla domeček" apod., je to v pořádku - nejde o to, že nechce jít tam, kam má jít, nýbrž nechce ukončit dosavadní činnost. Něco jinýho by bylo, kdyby dítě říkalo, že nechce jít k babičce, k tátovi, s mámou apod.
|
Markéta s párkem | (IP adresa 84.42.137.193) |
• |
15.2.2010 21:33:16
Monty, ve spoustě věcí s tebou souhlasím, ale v tomhle ne. Matka nemiluje svoje dítě proto, že je milý, ale proto, že je její. Tím nemám na mysli, že ho vlastní? Ale je její v tom smyslu, že ho, často porodila, ale vždycky vychovala, zná ho a vždycky ho má ráda, ať je jaké je. I když to dítě udělá hrozné věci, ona ho bude pořád milovat. Protože to je matka a proto to je matka.
Když mi bylo 15, jednomu hodně dospělému (45let) zemřela matka. On měl už svoji rodinu, ale pamatuju si, jak mi řekl, že i když je člověk dospělý, má partnera, děti, tak když zemře matka, je to konec něčeho. Těžko říct čeho. Je to takový pocit, že teĎ je člověk už skutečně sám. Nejsem nijak na své mámě závislá, ani ona na mě, ale myslím, že kdyby zemřela, přesně takhle bych to cítila. Odešel někdo, u koho mám jistotu, že mě bude milovat ať jsem jaká jsem. |
markéta s párkem | (IP adresa 84.42.137.193) |
• |
15.2.2010 21:17:46
Píšeš, že jsi pobyt doma podřizovala dceřiným, ne svým potřebám. Můžeš mi říct, jak jsi to dělala, když jsi měla jít na pravidelnou preventivní prohlídku na gynekologii, k zubaři, na úřad, na poštu, do obchodu? To jsi čekala, až ona bude chtít jít k doktorovi, na úřad, do obchodu? Občas se prostě ona musela podřídit tvým nebo vašim rodinným potřebám. Neříkám, že by dítě nemělo jít s rodičem nikdy na úřad. Ale třeba ve třech letech, kdy mu můžeš trochu vysvětlit, o co jde a kdy pochopí a zapamatuje si, jaká to je nuda. Takže když mu příště řekneš, že musíš na úřad a ono bude u "tety", nebude kňourat, že chce jít s tebou.
|
12.2.2010 11:44:41
Je videt, ze vas tema rozcililo, a podle me celkem zbytecne, s batolaty a miminky je velky stres a malokdo ma dostatek trpelivosti, kdyz deti rostou, tak je to vic fajn. Ja si s moji dcerkou zacala rozumet az po narozeni druhe, do te doby byla spis na "tatinka". Byla a jsem s ni doma, protoze nechci propast zadny okamzik s ni a s jeji sesrickou, vidim na me mame, ze se ji to nepodarilo(neustale nas nekam skladala, k babicce a tak), neuzila si nas "naplno" a ted cce maximalizovat jako babicka a divi se, ze ja k ni deti "odkladat" nechci. Je bajecne mit par hodon klidu, dokazu to pochopit, ale maminkou jsem jen a jenom ja a nechci promarnit ani moment, protoze se toto obdobi nikdy nevrati a i kdyz pak prijdou vnoucata, nebude uz to "ono". Tak to ale citim ja, neznamena to, ze pak vsichni musi pocitovat to same. Maminky, ktere davaji deti do jesli neodsuzuji! Kdyz chce maminka, z jakehokoliv duvodu do prace, ma to udelat, protoze se musi citit dobre a v pohode, aby bylo v pohode i miminko! Neverim tomu, ze je na svete maminka, ktera by dala prednost necemu jinemu, nez-li poterebam sveho ditete. Co se tyce autorky clanku, nelibi se mi moc, jaky ma postoj. Ja sama bych nepracovala pro instituci ve kterou neverim a kterou neschvaluji, pro male deti je dulezita jistota, kde ji ma vzit, pracuji li v jeslich lide, kteri v to co delaji nemaji duveru??? Kazdopadne deti v celem svete navstevuji jesle a plakat nutne nemusi! Ja bych se spis, jako spravna ucitelka/vychovatelka ptala, co delam spatne, kdyz ty deti placi. |
11.2.2010 19:51:37
A přece mi to nedá, ale k autorce bych měla ještě jednu poznámku. Sama píše, že pracovala už od půl roku dítěte a dítě si brala sebou do práce. Jenže maminek, které si můžou vzít dítě do práce je opravdu minimum, v mém okolí to není možné nikde. A upřímně si řekněme, jestli když je ženská v práci, tak má čas věnovat se dítěti a nebo jestli bylo prostě jen na stejném místě.
|
jana, dvě děti | (IP adresa 86.49.73.60) |
• |
11.2.2010 1:08:47
já jsem zásadně proti jeslím, myslím si, že dítě patří nejdříve do školky, a to nejlépe ve věku čtyř let. v nouzi největší, pokud je rodina na mizině, bych dokázala pochopit dítě v jeslích, ale to, obávám se je případ několika procent dětí v jeslích, ostatní jsou kariéristky nebo "matky", které raději chodí po nákupních centrech. ale ony jim to ty děti ve stáří vrátí.
|
Sarka | (IP adresa 68.93.178.82) |
• |
10.2.2010 23:35:41
Opravdu souhlasim, moje mama udelala tu stejnou chybu.
Kdyz jsem se narodila chybel ji posledni rok k diplomu. Proc by si budouci pani doktorka mela brat odklad? Byly mi 2 mesice kdyz mamka odjela na koleje a me hlidal kdo mohl. Babicky, teticky..kdo mel ruky nohy..a chvilku casu. Tata byl na vojne. Po ukonceni vysoke skoly zustala doma asi mesic a pak se naskytla pracovni prilozitost..tak supky pekne do prace.. na den mych prvnich narozenin. S bratrem to bylo podobne.. Zustala doma 3 mesice a pak zase zpatky do pracovniho pomeru. Pry potrebovali penize na rozestaveny novy dum. Takze bratr zkoncil v jeslich. Ja mela stesti, ze sem byla prvni ditko v rodine, takze si me asi babicky chteli uzit..ale na bratra uz asi nemeli silu! Od malinka sme meli co chteli..tedy ne jak dnesni deti..ale v ramci komunistickych moznosti... K zivotu me to naucilo samostatnosti, rada cestuji a doma se moc taky neohreju.. Taky proc..??? Od malinka sem cestovala po tetickach.. Mozna taky proto bydlim na druhe strane polokoule a moc mi domov nechybi. Maminku mam rada, ale nejake vetsi citove pouto k ni necitim. Myslim si, ze nekteri lide nejsou pro rodinu stvoreni. Mama je workoholik a nedokaze chvili posedet. Ikdyz je doma, tak porad neco dela..takze zadne hrani s detma nebo odpocinek. To by ji asi zabilo. Takze maminky, pokud to opravdu neni nutne a nejste samozivitelky nebo nemate opravdu co do huby ZUSTANTE S DETMA. Vrati se Vam to. Nove auto nebo dum muze pockat. Ten krasny usmev vaseho ditete a prvni krucky VAM NIKDO NEVRATI! A verte mi, strasne rychle to utece. S mojim synem sem doma uz 2.5 roku a pripada mi to jako vcera. |
Další akce nalezte zde
Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebToDate.