Máme 3 děti, 1, 3, a 5 let. Když jsem byla těhotná se 3., někdy jsem si říkala, že by snad bylo lepší, kdybych potratila (hrozná myšlenka, vím...), že by se spousta věcí vyřešila.
Teď celé dny lítám kolem dětí, ale víte co? Oni jsou krásné živé samostatné bytosti, takové malé zázraky. Jsem ráda, že jsou, že žijou a že jsou v pořádku!!! Už bych nikdy nechtěla, aby některé z nich nebylo... Myslím, že život má přednost a děti všechno vrátí tím, že jsou... A dokonce k mému velikému překvapení teď vidím, že mít 3 nebo 4 děti už by nebyl takový rozdíl (i když to bych si nikdy nepomyslela, ani 4. neplánujeme). Prostě se člověk se situací mění...
Tuhle jsem se dívala na nějaký dokument o indiánech z Jižní Ameriky, tam jeden muž (!) řekl "děti jsou pro nás prostě nejdůležitější". A bylo vidět, že je to pro něj celý svět. Bylo to tak zvláštní, že mi to zůstalo v hlavě. My jsme už úplně jiná společnost. Někdy si říkám, že je to spíš k naší škodě...
Držím moc a moc palce všem maminkám, které se musejí rozhodovat. Vím, že to není jednoduché. Ale lidská bytost je nesmírně vzácná, ať jsi to Ty, maminka, nebo Tvoje maličké, rostoucí děťátko....
Hanka
Předchozí