Přidat názor k článku Bude nás pět?

Díky za třetí nechtěné dítě, protože právě takovým je můj manžel. Rodiče měli dva kluky 15 měsíců po sobě. Malý byt a třetí rozhodně neplánovali, navíc před revolucí se prý ještě chodilo ke komisi, kde musela žena vysvětlovat, proč dítě nechce, což muselo být dost potupné, k tomu všemu, co si musela v hlavě rozhodovat sama. Nakonec si řekli, že zvládli dva raubíře, třeba se jim teď povede holčička. Pak se tak těšili, že ani neměli připravené jméno pro kluka. No a je tady, dneska mu je 32 a mám s ním dvě krásné děti a moc děkuji tchyni, že ho mám.
Metty, přeji Ti ať se rozhodneš,co nejlíp. My jsme si naopak vždycky plánovali tři (možná i kvůli manželovi), teď mám prvňáčka a dvouletou holčičku, která prochází obdobím vzdoru, častečně pracuji a občas už nemám dost síly na ty jejich "moje" bitky a křik. Když je pak ale vidím, jak se vítají, objímají a pusinkují. Jak je každý měsíc znát v lepším vztahu mezi nimi, hned bych si to třetí pořídila. Ale pak mě zase hned usadí na zem. Za Tebe už to rozhodování kdy, udělala příroda. Přeju hodně štěstí.