Přidat názor k článku Dnes je taková doba…

Pettino,

máš úplnou pravdu, že záleží i na jiných úhlech pohledu, a je mi moc líto, že máš s tím tvým chlapem takové potíže.

Když to čtu, tak mám vztek a nakopala bych ho do zadku :o)). On má ty priority opravdu dost zpřeházené.

Ono to rodičovství opravdu zdaleka není jen o materiálním zajištění, a skoro bych řekla, že vydělat peníze není až zas takový problém, jako ta osobní "rodičovská" péče.

Jak jsi psala na konci, že by Tě zajímalo, jak se na to dívají ženy, které se vzdaly kariéry. Já jsem úplně opačný případ, ale snad nebude vadit, když napíšu svůj pohled na věc. Celý život jsem se bránila tomu, abych byla na někom ekonomicky závislá, a teď s dítětem už mohu říct, že jsem se asi ubránila :o)). Nejde o to, že by mi muž nechtěl pomáhat, on je naopak v tomhle ohledu skvělý táta, umí bez problémů potomka přebalit, nakrmit, vykoupat, akorát nenakojí. :o)). ALe když měl prcek 4 měsíce, tak musel manžel náhle do nemocnice a půl roku byl doma. Nebýt toho, že jsem se od 3 měsíců po porodu vrátila k vydělávání penízků, tak by ke starostem o miminko a o mužovo zdraví přibyly ještě existenční starosti a to už bych si to fakt mohla rovnou jít hodit :o(((

Podotýkám, že to vrácení se k práci nebyla nutnost kvůli té chorobě, udělala bych to i kdyby se nic nestalo. Prostě jsem měla hrůzu z ekonomické závislosti a z věcí, které z toho plynou. Hlídání žádné nemám, takže dělám po nocích, když malá usne. Občas je to docela maso, ale v žádném případě bych to nechtěla měnit. Dodává mi to mimo jiné sebevědomí a manžel také není pod takovým tlakem, jak nás uživit.

Chtěli bychom co nejdřív další mimi, tak jsem zvědavá, jak to půjde se dvěma. Ale jsem odhodlaná práce nikdy nenechat, jinak bych se zbláznila.

Přeju Ti, aby se ten Tvůj mamlas probudil dřív, než Tě třeba ztratí.

Šáry