Přidat názor k článku Bude nás pět?

U nás to bylo podobné, i když jsem neplánovaně otěhotněla až když měl syn 2 roky. Nechtěla jsem dítě, protože jsem se už těšila do práce a taky jsem brala léky na deprese. Bylo to hrozné, nemohla jsem se s tím dlouho srovnat, navíc mi bylo příšerně zle, ale rozhodla jsem se nakonec pokračovat v těhotenství. Musím přiznat, že to bylo hlavně ze zbabělosti. Neměla jsem psychicky na to jít na potrat a taky jsem měla strach, že pak budu mít nějaké komplikace. Byla jsem prostě srab. Navíc když jsem brala ty léky, musela jsem je převážně vysadit. No a teď mám krásnou, zdravou 3-měsíční holčičku a děkuji Bohu, že ji mám a že jsem to tehdy nevzdala. Doufám, že se nikdy nedoví, že jsem ji "nechtěla".