Libiku,
to jistě nezmění - ale s každým dalším dítětem se situace komplikuje např. v tom smyslu, že děti chodí do různých škol, kroužků, mohou mít problémy a nemusí být vážné, stačí "obyčejná" logopedie, o nemocech vůbec nemluvím... mám jedno dítě a vím, jak moc mi komplikuje život, když onemocní... když onemocní tři, to si vůbec neumím představit.
Ať si to přiznáme nebo ne, resp. ať už to pro nás je nebo není důležité, děti omezení jsou a záleží na každém člověku, jestli se chce omezovat nebo nechce. Protože o dva roky jistě nejde - jde o celý další život. Nemusíme mluvit o nějaké "kariéře", stačí obyčejné věci, výlet s přáteli, návštěva kina, to všechno se s přibývajícím počtem dětí začíná být problém. A opravdu není každý "matkou od Pánaboha". Někdo potřebuje i svou dávku svobody, zábavy, rozptýlení BEZ dětí. Ať už to přijde těm "druhým" hnusné nebo sobecké... prostě je to tak.