Přidat názor k článku Protest proti zrušení či devalvaci církevních sňatků v ČR

Vdávala jsem se v roce 1976. Na radnici v Českých Budějovicích. Obřad byl poměrně krátký a důstojný. Žádný rozvláčný kecy o socialistickým státu tam nebyly,snad jen, že uzavíráme sňatek před znakem Československé socialistické republiky, nebo tak nějak podobně. Spíš si pamatuju jak vzletně a nadneseně mluvil oddávající o naší lásce a o dětech, které přijdou. Přihodil nějaké verše, chtělo se mi smát. Byla jsem těhotná a připadalo mi, jako by to ten člověk o mě věděl. To byla totiž taková doba, kdy se rodiče dítěte brali ve většině případů ještě před jeho narozením, nevěsta pokud možno bez bříška. Taky to byla doba, kdy nebylo moc svobodných matek, i když je nikdo nediskriminoval, ale naopak, dostávaly poměrně slušnou podporu od státu. Ale přece jen byla každá matka raději vdaná, hlavně proto, aby její dítě žilo v úplné rodině a jeho postavení bylo zajištěné i právně. A taky aby na ní lidi nekoukali jako že si nechala udělat dítě od chlapa, kterýmu nestojí za to, aby se k ní veřejně hlásil, dal jí i dítěti svoje jméno a o dítě se staral. Dneska je to jinak. Nikdo se nepozastavuje nad tím, když svobodná žena má několik dětí, každé s jiným mužem. Koneckonců takový příklad nám dávají i ženy v politice, námi zvolené. A muži zase opouštějí své děti dříve narozené, které počali(jistě z lásky) se svými manželkami, aby se ve zralém věku věnovali mladším, krásnějším a chytřejším partnerkám a jejich dětem.