Přidat názor k článku Bude nás pět?

Právě usnul náš 4. poklad. Jak moc jsem šťastná, že ho máme, tak moc bylo těžké se vyrovnat po 10 letech MD, že si ještě jednou zopakujeme plínky, kočárky, noční vstávání... Obrečela jsem to, 3 měsíce jsem bojovala sama se sebou. Až když se ocitlo miminko nakrátko v ohrožení, zjistila jsem, že ho miluju od chvíle, kdy ve mně začalo žít, že se o něj bojím a že po něm toužím. Ne, není to legrace, je to zodpovědnost, dá to práci se každému z nich věnovat a někdy to ani dokonale nejde. Ale vyrostou a budou mít jeden druhého. My rodiče tu věčně nebudem. A velmi toužím děti vychovat k tomu, aby se měli rády a držely spolu. Aby si nezáviděly a naopak jeden druhému přály to lepší. No, uvidíme. Hodně sil všem k opatrování dětí!