Ahoj, já to také znám. Neplánovaně jsem otěhotněla 9 měsíců po 1. porodu císařským řezem a rok po 2. porodu císařským řezem. Jsem také z těch, co otěhotní jenom co se na ní mužský hezky podívá.
Měla jsem rozhodování o to jednodušší, že jsme odjakživa chtěli velkou rodinu, takže z tohoto hlediska to bylo bez problémů. Větší starosti rodině dělali ty císařské řezy, ale dr. mě podpořil a řekl, že to není tak veliký problém jak se mnohým jeví.
Teď mám doma tři rarášky - Matíka 3,5 roku, Mája oslaví za měsíc 2 roky a 3 měsíční cácorku Alžbětku a neměnila bych ani za nic. CHvilkami je to samozřejmě záhul, ale stojí to za to. Pravda mám manžela, který se snaží mi hodně pomáhat, a to je opravdu potřeba. Ale vážně až teď mě ta mateřská začala bavit a připadám si opravdu plně vytížená.
Také mám pocit, že nás právě tento počet dětí naučil dávat dětem mantinely chování a také jim stanovit pravidelný režim...najednou není problém je nahnat v osm večer do postele, abychom měli také čas na sebe. Prostě pud sebezáchovy velí ujmout se opratí a vést smečku. Dneska to vím, že to takhle prostě mělo být a potřebovali jsme to. Teď naše rodina fakt bezvadně funguje. Materiálně to je také v pohodě, protože látkové plenky i oblečení mimčo podědilo po své starší sestřičce a bráškovi, vlastně jsem pro malou zatím nic zvláštního nepotřebovala. Hraček je doma plno, podnětů pro duševní a fyzický rozvoj mimča nepočítaně a pro sociální chování všech dětí je to škola jak se patří. Zatím toho o moc víc nepotřebují.
Jediné, čeho je mi líto, že mi ty dětičky hrozně rychle rostou...jsem sama zvědavá, jestli si za svými slovy budu stát, až nás nevštíví puberta :-P. A také doufám, že ,se souhlasem doktorů, si časem pořídíme ještě jednoho smolíčka. Když už, tak už.
Předchozí