Přidat názor k článku Bude nás pět?

Doufám, že nebudu muset nikdy řešit podobný problém. Mám 2 kluky, 8 a 2 roky a přijde mi, že se jim můžu opravdu věnovat. Dopoledne tomu menšímu, odpoledne školákovi. Vozím ho na kroužky, pokud to jen trochu jde, hlídá mladšího taťka. je to hodně i o jeho pracovní době. Ne každý taťka je doma z práce ve 4 nejdýl....Další dítě zatím neplánujeme, půjčujeme si na byt a očekáváme finanční problémy. Kdyby se ale stalo, ještě jedno dítě bych si nechala bez rozmýšlení. S dvojčaty by už byl problém. Nové auto, kočárek, postýlka. V tohhle obdivuji manželovu maminku. Měla 4 děti, jak sama říká první dvě plánované, kluci (1975 a 1977) a další dvě neplánované ale chtěné (kluk 1978 a holka 1979). Po 4. porodu se rozhodla pro sterilizaci. Doma na výpomoc měla maminku, kočárek pro dvojčata a manžela ve dvou zaměstnáních, aby měli co jíst. Nejmladší holčička ve dvou letech onemocněla a zemřela. Lékaři v nemocnici zrovna měli stejně starou chuděrku, nechodila, tělíčko samá jizva (rodiče ji neměli zrovna rádi), která potřebovala pěstouny. Brzy jich bylo doma zase 6,odstěhovali se od maminky (nedělá to dobrotu) a všichni dospěli. Netvrdím, že to nebyli průšviháři, ale všichni 4 jsou kdykoli ochotni nezištně pomoci i cizím lidem a nikdo z nich se nebrání většímu počtu dětí.