Přidat názor k článku Bude nás pět?

Když to je hrozně diskutabilní. Neměl by být luxus mít možnost živit rodinu zdravými jídly, po kterých není rakovina ani alergie. Neměl by být luxus kupovat dětem boty, ve kterých se nepotí noha, nevsakují se karcinogenní látky a které udrží klenbu ve zdravé poloze. Neměl by být luxus oblékat kvalitní spodní prádlo, které je příjemnější na tělo i zdravější. A ovšem - neměl by být luxus umožnit dítěti rozvíjet své schopnosti, například prostřednictvím zájmových kroužků; jednak jako prevence kriminality a užívání omamných látek, jednak jako vodítko napomáhající dítěti s výběrem profese.

To všechno by mělo být samozřejmou součástí života lidí: zdravá strava, zdravotně nezávadné předměty používání, možnosti smysluplně trávit volný čas (nikoliv např. v hospodě nebo fetováním v nějakém smrdutém brlohu). Jenže není: spousta lidí si tohle dovolit nemůže. Je mi jasné, že spousta rodin volí plastové boty pochybného původu, lacinou uzeninu, která maso neviděla, prádlo z nekvalitních umělých vláken atd. Ale rozhodně bych z toho nedělala kdovíjakou přednost. Ne, není to přednost, je to pouze nutnost. Proto chápu, že mnozí lidé hodně váhají, jestli do chudších poměrů pořídit víc dětí, anebo pořídit raději méně dětí, a těm dopřát (včetně ovšem zbytku rodiny) zdravější stravu, oblečení, obutí, smysluplné volnočasové aktivity. Ale pozor, neříkám tím, že jít na potrat je správné. Jen upozorňuji na to, že tahle konkrétní otázka není ani zdaleka tak jednoduchá.

Každopádně musím souhlasit s Monty. Ani já nejsem blahem bez sebe, pokud mám problém pořídit dítěti zdravější varianty oblečení nebo stravy.

Štěstí? Co to je vlastně štěstí? Samozřejmě, že štěstí nespočívá v tom, aby dítě (rodina) mohla žít v luxusu. Ale nevidím štěstí ani v tom, když díky nevhodné stravě nebo obuvi nastanou zdravotní potíže.