Jasně, ale já třeba taky při mateřský pracuju, abychom vyžili. Dokonce i teď dva týdny před porodem třeba šest hodin v noci, když děti spí.
Furt mi přijde snazší takto pracovat, než jít na potrat nebo dát to mimi k adopci.
A jestli zvládnu vozit děti a kroužky? Tak to nechám v tuto chvíli koňovi, stejně tak jako otázku typu "v jakém hrnci budu vařit, až budou kluci v pubertě"
Tyhle věci se nějak vyvrbí a mně život vždycky zatím ukázal, že když je vůle a chuť, jsou i možnosti. Jen třeba v momentě rozhodování nejsou úplně viditelné.