Chápu pisatelku, že prožívá těžké období a tohle rozhodování je strašně těžké... kdybych se měla rozhodnout já, tak ale volím variantu nechat si třetí dítě. Nedávala bych ho pryč kvůli práci - ne že by pro mě práce nebyla vůbec důležitá, ale děti jsou pro mě přece jen mnohem víc a nového života si vážím mnohem víc a byl by pro mě mnohem, mnohem cennější než nějaký kurs v práci a pěkné místo (nehledě na to, že víte, jak to chodí... vy se dnes budete rozhodovat i podle toho, aby si o vás v práci něco nepomysleli a neudělala jste jim problémy a třeba za dva, tři, čtyři... roky se změní vedení, dojdou peníze, firma zkrachuje, prostě se ukáže, že vás nepotřebují, nechtějí a čao, hledejte si místo jinde. :-( ). A nedávala bych ho pryč ani z finančních důvodů. Protože já mám taky nečekaně dva sourozence - ten poslední, jak mi v dospělosti matka vyprávěla, byl taky těžce neplánovaný a udělal čáru přes finanční rozpočet, takže my jsme taky museli doma velice šetřit a nemohli nám rodiče všechno dopřávat atd. Ale vždycky jsem byla radši, že mám dalšího sourozence a že jsme na všechno v životě tři a nikdy bych ho "nevyměnila" za nějaký kroužek v dětství navíc nebo za dražší oblečení a lepší dovolené.... Tak přeju moc síly pro rozhodování a hlavně si v žádném případě svou volbu, ať bude jakákoliv) nevyčítejte!
Předchozí