děkuji. Libikovi za definici "kariéry" a Ivetě za její příběh.
Jsem VŠ, manžel taky, máme už 3 děti, už tomu se všichni diví a já moc toužím ještě po jednom dítěti. Příjde mi, že děti jsou moje hlavní životní poslání. Jen mi do toho pořád všichni cpou "kariéru". Aby bylo jasno, já taky nejsem úplně domácí typ, během téměř všech mateřských pracuji na částečný úvazek a dále se vzdělávám, takže na své "kariéře" pořád pracuji. Taky nechci zahodit roky, které jsem studiu obětovala. Ale tak jak to píše hlavně Iveta, myslím, že když se chce, tak to jde. Zatím nestrádám já ani děti, takže snad se čtvrtým to nebude až taková zásadní změna.
Takže holky díky, třeba se i díky vám narodí další človíček.Pomohly jste mi totiž v rozhodování.
Předchozí