Katka nešla do jeslí kvůli mé VŠ,ale hlavně kvůli práci. Práce je pro mě důležitá, vím, že bych bez práce byla nešťastná. Ale stejně tak bych byla nešťastná bez dítěte. Vycházím z toho, že pro dítě je lepší šťastná a spokojená matka, která s ním netráví 24 h denně, než matka, která se od dítěte nehne, ale je nešťastná, že pracovat nemůže. V našem případě se mi to dokonale potvrdilo.
Proč máme jedináčka? To je na dlouhé povídání, takže jenom v bodech
1) je nám to s manželem "pocitově bližší", když vidíme rodinu se dvěma a více dětmi nesedí nám to, není to "ono" (prostě je to jen pocit)
2) práce, mám to štěstí, že jsem si dobře vybrala školu a dělám práci, která mě baví, skutečně baví. Nevzdychám jako někteří lidé v mém okolí - musím do práce, ach jo. Práce je můj koníček a něčeho jsem v ní dosáhla, jsem na to pyšná a chci v tom pokračovat (původně měl být s Katkou doma manžel)
3) finance, jsme zastánci toho, že je lepší živit jedno dítě nadprůměrně, než více podprůměrně, sama jsem poznala, co to je nemít peníze, studovat a muset u toho pracovat, upřímně říkám svému dítěti bych to nikdy neudělala, i kdybych se měla zadlužit apod.
4) těhotenství, těhotenství jsem měla dost problematické a bylo to nejhorších 38.týdnů v mém životě, které už nechci zažít
To jsou naše hlavní důvody, samozřejmě je to jen ve zkratce (jinak by to byl příspěvek o rozsahu diplomové práce)
Předchozí