Přidat názor k článku Bude nás pět?

Tahle diskuse je myslím hodně dobrá, ale měla bych jeden podnět.
Píšou sem dost lidé, kteří si nechtěné dítě nechali a teď jsou za to vděční, a taky pár lidí, kteří byli na UPT.
Napište spíš,upřímně, jestli někdo z vás má nechtěné dítě - třetí, čtvrté - a teď je ze svého rozhodnutí lituje. Diskuse je anonymní a s pocity stejně nic nenadiskutujeme.
(Zatím jsem četla jen jeden příspěvek, pojednávající o nějaké známé rodině, od které narozením třetího dítěte odešel otec k nějaké jiné ženě, u které nehrozilo dítě. Neví se ale, jak tento fakt subjektivně prožívala matka jeho dětí. I když tři děti potřebují po finanční a personální stránce druhého rodiče, já bych pravděpodobně odchod takového manžela brala jako bonus.
Nemohla bych nikdy žít s mužem, který by se mnou byl jen na základě nějakých podmínek, a ne proto, že je se mnou rád a rád mi v dobré věci pomáhá.Kterému, když budu mít o jedno dítě víc, ke všemu jeho, už nestojím za to, aby zůstal. Za ukončení takového vztahu a prohlédnutí, co v mém manželovi vlastně bylo, bych byla spíše vděčná. Brala bych raději ten azylový dům.
Samo že bych po této společenské stránce nebyla právě odvázaná, ale ˇneradovat se vůbec z mimina, i za těžkých životních okolností, to bych nedokázala. Pořád o dost lépe než v utečeneckém táboře v Afghanistánu za války a epidemií a i v těchto beznadějných podmínkách se lidé ze svých dětátek dokážou radovat. Co tomu řeknou ostatní, na to bych nedala, jednak bych měla pocit, že jsem cti netratila, a jednak brzy budou mít jiná "sousta" a za pár let může být vše jinak.