Vysokou jsem začala studovat po svatbě a den po nástupu mi vyšel těhu test, zvládla jsem semestr a pak přerušila, bylo to denní studium. V dálkovém jsem pokračovala za tři roky - doma dvouletý a dvouměsíční syn. Babička jedna - pracující, manžel naštěstí na směny a občas volný pátek, takže jsem to doválčila k červenému diplomu a titulu bakalář. Zvládli jsme to celkem v pohodě, ale já se zařekla, že UŽ NIKDY a pořídili jsme si ještě holčičku/18 měsíců/. Tak začal studovat manžel, letos ho čekají bakalářky.... a já?... v pátek jedu do školy - dodělávám si magisterské studium. Sice vůbec nechápu, jak to vymyslím, protože pátky má zamluvené manžel, dceru stále kojím a hlídání není žádné, ale od toho jsou překážky, aby se překonávaly, tak mi držte palce.
p.s. Kluci jsou nadšení, nebudou v tom učení sami. A tak jsme se doma letos sešli dva prvňáci a dva třeťáci. Děti alespoň vidí, že studium je důležité, když se do toho vrháme "na stará kolena" dobrovolně