Anko, prosím, jak jsi se rozhodla? Už týden mě ničí úplně stejné otázky. Nedovedu si představit, že bych šla na potrat, nedovedu si představit, že bych s tím mohla po zbytek života žít, už teď vím, že bych to manželovi v duchu vyčítala, i když bych tam šla ze své vůle, nevím, jak by vypadal potom náš intimní život. Život se čtyřma dětma si ale nedovedu představit taky. Bydlíme v 2+1, manžel dělá v zemědělství, já ve státní správě, znamenalo by to odsoudit se k doživotní chudobě. Už teď vidím, že čím je dítě starší, tím je finančně náročnější. Co když budou chtít studovat? Navíc cítím tlak i ze strany rodičů, pro které je víc dětí v naší situaci šílenství. Už takhle domácnost zvládám jen stěží, spíš, jí nezvládám, co jsem začla chodit do práce, je doma i na zahradě neskutečný bordel, jsem trvale unavená. Pokud můžeš, prosím odpověz.
Předchozí