Přidat názor k článku Dětská hřiště a jiné pohromy

Skramuško, za těhotna, jsem se nad podobnými články zozohňovala. Matky krkavčice, je jim za těžko investovat hodinku (hahahahahaha) času do dětské radosti a pohybu na čerstvém vzduchu. Když je to s dětmi nebaví, neměly si je pořizovat!
Pár let se jinými sešlo, a i když dneska svoje děti miluju těžko vyčíslitelnou láskou, dětské hřiště je stále za trest.
Ano, poctivě tam (jak tele na porážku) s dětmi jdu kdykoliv si to žádají, ale je to pro mě neuvěřitelný OPRUZ.
Letos jsem zažila asi 2 úžasné návštěvy na hřišti, kdy mladší dítko spalo v kočárku a starší si hrálo bez mé asistence. To bylo fakt labůžo.
Ale pak se to nějak hnulo, starší se přesunula na prolézačky pro větší děti (kde opět potřebuej kontrolu a záchranu na každém kroku) a menší se nejprve rozchodil, pak rozběhl a teď právě zkouší jestli se vůbec zabývat těmi prolézačkami pro mrňousy nebo rovnou následovat sestru.
No, jednou budu vzpomínat s láskou, už se na to těším