Skramuško, tvoje druhé dítě se ještě nenarodilo a ty už teď silně pochybuješ, že by mohl být oporou svému bratru. nechápu. a víš co? my dvojčata máme, a nevychováváme je jako jednoho člověka "na druhou", tj. úplně stejně, ale respektujeme to, že každý z nich má jinou povahu, jinou osobnost, jinak se projevuje (a odlišně a způsobem sobě vlastním se začali projevovat už v porodnici). a podle toho k nim přistupujeme, jeden je divoch, leze všude kam nemá, druhý je klidas a potřebuje o to víc stimulace a povzbuzování. nezlob se, ale tvoje představy o sourozeneckých vztazích jsou zkreslené, předpokládám že ovlivněné špatnou zkušeností (?). a to je myslím škoda.
Předchozí