Přidat názor k článku Dětská hřiště a jiné pohromy

naše 20měsíční slečinka si houpačky také velice oblíbila, má naprosto perfektní přehled o jejich výskytu v našem městě, takže pokud se chci vyhnout úpěnlivým prosbám přecházejícím v hysterický ryk hopačkýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýýý a následujícímu hodinovému houpaní doprovázeném popěvky houpy, houpy, kočka snědla kroupy, tak se některým ulicím musím již zdálky vyhnout:)dnes jsem to ale zrovna moc nevychytala, zašla jsem do ulice, kde je zakázkové truhlářství a mají tam vystaveny houpačky a podobná mučidla...sofince to samozřejmě neuniklo, a zkuste takové mrňousovi vysvětlit, že tam nečekají právě na něho:/ celou cestu mě víc než důrazně přesvědčovala o tom, že jsem udělala velkou chybu:)jinak hřiště navštěvujeme moc rády, hlavně taková ta velká s hodně dětmi a různými atrakcemi, protože se děcko vyblbne a štěstím pak jen září...no a když se podaří natrefit na dobrou bandu, tak výjimečně může dojít i ke kolektivnímu několikahodinovému plácání bábovek a maminka má na chvíli pohov od permanentní asistence a mobilní první pomoci:)