Můj názor na tuto záležitost je celkem jednoznačný, učit dítě na nočník či na záchod až v momentě, kdy bude schopno pochopit, co se po něm chce a hlavně PROČ. Učit malé mimčo na nočník či držet ho nad záchodem mi přijde trošku jako onen pokus se psy (naučená podvědomá reakce na určitý podnět). Sundám plínku a posadím na nočník a dítě se automaticky vyčůrá, aniž by pochopilo podstatu věci. To raději budu často přebalovat a mít suché a spokojené dítě, které sice není schopno rozumově ovládat svoje potřeby, ale které do toho jistě dřív nebo později doroste. Malá se naučila chodit rovnou na záchod přesně ve dvou letech a na noc byla bez plínek od 2,5 let. Od té doby se nepočůrává a nic, prostě mi přijde, že dítě k tomu musí dospět samo. U malého to udělám také tak a je mi celkem jedno, jestli někdo z okolí bude říkat, že jeho dítě v 6 měsících UŽ chodí na nočník. Podle mě to až taková výhra není, ani jedno z mých dětí v 6 měsících ještě ani nesedělo, dokonce ani v osmi ;-).
A jen tak na okraj, nic proti primitivním národům, ale já jsem vděčná za plínky, ať už papírové, či látkové. ;-)
Předchozí