Přidat názor k článku Názor: Trocha nepohodlí nikoho nezabije

Myslím, že je to z článku zcela viditelné, zachránili jí miminko, nevím co na tom kdo nechápe, možná jsem tedy z jiného světa, že je pro mě důležitý život dítěte a ne to jak ho porodím. Na to, aby to nedopadlo jak píše někdo níž, jak na matku pokřikují tlačtéééé nebo tu budem do večera, mám 9 měsíců abych si našla porodnici, kde to takhle nepraktikují. A nebýt toho jak mě při porodu celý tým porodníků podporoval a nebýt té bolesti v zádech, kterou si většina rodiček nechává potlačit epidurálem, nebyl by Matýsek na světě na třetí kontrakci. Nepopírám funkci porodních asistentek, koneckonců nebýt PA, tak jsem začala rodit nevím kdy, nebýt jí tak jsem tam ještě třeba 15minut ležela v bolestech a svíjela se jak hadice, ale nevěřím tomu, že porodní asistentka dokáže včas zachytit kdy dítě začíná hůř dýchat, nebo mám možná o porodech doma jiný obrázek, ale většina se tu ohání tím, jak na sobě mají monitor a hadičky, já měla v porodnici jen monitor a to že jsem nemohla chodit a kdeco to prostě beru jako nutnost, navíc, když jsem chtěla na záchod, odpojili mě a já téměř nedošla zpátky...manžel byl z toho vyjukanej a mě přišlo že umírám, kontrakce byly každé 2 minuty a přesto jsem byla jen na 8cm, PA tomu pomohla a během snad minuty tam byli všichni, na nic se nečekalo, zatlačila jsem a bylo to. Nevadilo mi, že mi hned potom nikdo nedal umatlaného Matýska na hruď, měla jsem co dělat sama se sebou a přiznám se, že jako prvorodička jsem to v té chvíli tak neprožívala, jak některé uvádíte, že to bylo krásnééé a blááá blááá blááá, já byla v tu chvíli ráda, že je to za mnou a ač to zní sobecky, vztah jsem si vytvořila k dítěti až během kojení v dalších dnech...