Jsou tu od toho, aby se rodiče těch, co je nesplňují, trápili. Můj syn v roce a půl nemluvil, nosil plíny, z nočníku měl trauma. Stresovala jsem. Ve dvouch letech mluvil ve větách a na nenosil plíny ani v noci. Teď je mu 5 let, nejen že umí číst a počítat, ale leckdy rozumí věcem, kterým ani já nerozumím. Na druhou stranu si nezaváže tkaničky a nenají se, aniž by něco vylil či mu jídlo spadlo na zem. Tabulky už neřeším, užívám si toho, jaký je. Každé dítě je jiné a tím jedinečné.
Předchozí