Přidat názor k článku Názor: Trocha nepohodlí nikoho nezabije

Bože...
Je až udivující, kolik mamin si myslí, že když někdo propaguje přirozený porod, tak striktně odmítá lékařskou péči.
Hloupost je holt brzdou pokroku.

Já třeba nevidím důvod, proč bych měla být celou dobu porodu, což může bejt i dvanáct a víc hodin, připojena k monitoru bez možnosti pohybu, když stejně tak může porodní asistentka každou čtvrthodinu kontrolovat ozvy dítetě "ručně", tzn. poslechem.
Vždyť u toho monitoru stejně doktor ani porodní asistentka nestojí v jednom kuse, přijdou tak jednou za hodinu! A kolik z maminek ví, jaké jsou limity pro srdeční činnost dítěte a jak to z toho monitoru vyčíst a včas zavolat doktora, kdyby byly problémy? A i kdyby to věděly, je snad zodpovědnost na nich sledovat lékařský přístroj při svém porodu, aby si lékař mohl vypít kafe či zalaškovat se sestřičkou?

Sama jsem u prvního porodu zažila, že mě připoutali na monitor a kapačku s oxytocinem a dvě hodiny mě jako prvorodičku nechali samotnou... Přišli, až když jsem zaječela. Kdyby dítě přestávalo dýchat, já bych to jako laik na monitoru nepoznala. Stejně jako bych nepoznala, jestli dítěti přestalo tlouct srdce nebo se jen porouchal monitor a ozvy nejsou slyšet.

Paradoxně - když budu rodit doma, porodní asistentka u mě bude NEUSTÁLE, bude mé dítě sledovat sice bez přístrojů, ale tak třikrát čtyřikrát a možná dokonce vícekrát častěji než se děje v běžných porodnicích. A to úplně stejně efektivně. Zajímavé, že?

Dnes dokonce existují i takové přenosné malé monitorky na baterie, které se mohou rodičce přiložit k břichu i ve sprše (voda se na chvíli vypne) a ukáží jasné číslo, jaké jsou ozvy plodu. Ovšem musí s nimi někdo osobně přijít a to je třeba na úkor vykouřeného cigárka, zvláště pak, rodí-li tři čtyři maminky současně.
Tak ať mi někdo vysvětlí, proč bych já jako rodička se silnými bolestmi měla k sakru ulehčovat doktorům práci? Neměli by snad oni ulehčovat náhodou mně přesně podle mých potřeb?

Autorka článku je ale evidentně zastáncem toho, že lékař je nedoknutelný bůh, dělá vždy vše správně a co na tom, že jí jako pacienta něco bolí a má nepohodlí. Hlavně ať je v pohodlí lékař. Co na tom, že pak rodička může mít z porodu trauma? Co na tom, že trauma u porodu může způsobovat psychické problémy dítěte jako jsou LMD, hyperaktivita, poruchy pozornosti, dysleksie, kterými trpí dle nějakých odhadů až 25% populace?

Kolik z maminek ví, proč se vlastně rodí na zádech, když se v podřepu nebo v kleče mnohem snáz roztahuje hráz a dochází pak méně často k rupturám? Je snad pro maminku snazší tlačit proti gravitaci nebo jde jen o pohodlí lékaře, který by si musel k rodičce nedejbože kleknout, aby dobře viděl?

Nezlehčuji nikterak potřebu lékařské péče při porodu. Považuji ji dokonce za nutnou. Jen si pod ní představuji opravdu lékařskou péči, tzn. že lékař bude zasahovat tam, kde to bude životně nutné pro mě nebo dítě. Ne tam, kde to jemu samotnému ulehčí práci za cenu mého nepohodlí. O tomhle je totiž celá debata o přirozeném porodu.

Pokud někdo striktně odmítá lékařskou péči a nazývá to přirozeným porodem, pak je to obyčejný omezenec, o tom není sporu.
Ovšem žena, která při svém prvním pětihodinovém porodu dítěte s pupeční šňůrou kolem krku usoudila, že přirozené porody jsou nebezpečné, je úplně to samé. Vůbec totiž nepochopila podstatu věci.