Mono, to jsi napsala moc výstižně a hezky.
Taky mi bylo (a je) záhadou, proč mi lidé po mém domácím porodu říkali, že jsem odvážná. Mně osobně teda přišla hodně odvážná moje sousedka, které přes své velmi nepříznivé dojmy z jisté nemocnice, do ní jela rodit. I s vědomím toho, že tam bude muset porod "přetrpět".
Další věc, která mě mírně zaráží je, když mě někdo představuje se slovy "to je ta, co rodila doma"
Ne že by mi vadilo, že si se mnou někdo porod doma spojuje, ale doufám, že jsem zajímavá i jinými věcmi, než že druhrozená přišla na svět doma v ložnici
No, to byla taková mírná odbočka ... pamatuji si na doby, kdy mi porod doma též připadal jako výstřední čin šílených objímaček stromů (a zlé risiko k tomu
), od té doby jsem se posunula někam jinam a jsem za to ráda
Nicméně neustále opakuji, že bych nikdy nikomu porod doma nevnucovala, nedoporučovala, nevychvalovala do nebes ... jediné, co by mě opravdu potěšilo, by bylo, kdyby generace našich dcer měla svobodnou možnost volby místa a způsobu porodu. Ještě radši bych byla, kdybych se této svobody dočkala sama, ještě ve svém plodném věku