S tím co jsi napsala v podstatě souhlasím.
Nedá mi to ale nereagovat na tvou poznámku (s tímto tématem nesouvisí) a to že záměna mimin může být dobrý byznis (pžedpokládám, že jsi to myslela aspoň trochu ironicky). Mě z toho stále mrazí... zaprvé že stále jsou mimina po porodu odnášena, aby si maminka odpočinula a většina souhlasí a ještě je ráda, jak jsou všichni ohleduplní..,. zadruhé můj synek je jen o 3 měsíce starší nž ony dvě holčičky a zkusila jsem si tehdy i teď tu situasi představit a vychází mi jediné. Neexistují peníze, za které bych SVÉ dítě vydala... byla bych asi největší česká hysterka vláčená po soudech, ale já bych SVÉ, tehdy ještě asi 6x denně kojené dítě nevydala, byť by mi za něj nabízeli geneticky příbuznější a mě podobnější dítě! Paradoxně je tento synek absolutně nepodobný komukoliv na naší rodině, všichni jsme tmaví, jen on je modrooký blonďáček - ještě že manžel není paranoidní a nedělá testy otcovství, což by mnohé donutilo (kterákoliv z vyměněných holčiček je podobnější na kohokoliv než náš synek na nás
a toho mi v nemocnici taky na první noc odnesli a já byla ráda... dodnes cícím vůči němu jistý dluh...
K tématu to není, ale vždy mě bodne u srdce... jak jsem ho tehdy objímala a říkala si, že kdyby mi někdo donesl mou kopii a já měla JEHO vydat, museli by mě zabít...
Takže jsem si svou dcerku (jinak mou kopii) porodila raději doma v kuchyni