To já jsem zase v létě penzionu dostala zadarmo pro syna šunku! Byla tam společná kuchyň, já jsem večer prskla na housku synkovi kus sýra a on začal kvílet: "Zase sýr, to je hrůza, já bych si dal radši šunku". To strašně pobavilo jednu dámu, která si tam klohnila k večeři nějakou polívku z pytlíku. Druhý den přinesla z obchodu pastelky a dvacet deka šunky, řka, že se jí tak strašně líbilo, jak syn naříkal, že nemohla odolat. Zasluhuje můj obdiv - vydržela několik dní v chalupě, kde mimo ní a její staré maminky byly jen matky s dětmi do věku sedmi let a byla příjemná a ještě o našich dětech mluvila jako o hodných, milých a úžasných. No a ta šunka, to byla jen taková třešinka na dortu.
Předchozí