Přidat názor k článku Tak trochu jiné maminky

A ještě jedna poznámka. I to, co doma syn odmítá (dělat, jíst), mezi "cizími" lidmi, před kterými se nechce "shodit" dělá jako by se nechumelilo (tj. je samostatný, jí, co se mu dá). A také se nedá tvrdit, že bychom ho zanedbávali, nedávali mu najíst, nenabízeli vůbec žádná zdravější jídla, neučili ho samostatnosti. Jen je prostě JINÝ - a kolektiv lidí, kterých si váží, jsou mu vzácní, ho prostě víc motivuje než naše výchovné pokusy. (Jo, zas narazím. Je autista /byť má mírnou formu/, takže nemůžu zobecňovat, ale řekla bych, že ta motivace někým druhým, třeba dětmi, funguje i u zdravých dětí.)