Přidat názor k článku Tak trochu jiné maminky

Asi je to o tom, kde člověk vyroste, za jakých okolností. Můj manžel vyrostl jako 1 z 5 dětí, matka věčně nepracovala, otec nevlastní - promiňte mi ten výraz, tupý pomocník od lopaty. Bylo běžné že byli věčně bez peněz, nevařilo se, v první řadě muselo být na pivo a cigarety. Manžel ve 14 vypadl na internát a později začínal sám v Praze bez koruny - polívku z pytlíku na dva dny, rozdředit, jedny kalhoty apod. Vypracoval se, dnes máme fungující firmu, žijeme si velmi dobře. Jenže manžel nedokáže pochopit, jak to že tolik utratím v supermarketu. Kupuji opravdu to důležité, ale kvalitní, máme dítě tak ho nebudu odbývat šmejdem. Je vždy navařeno, uklizeno (to taky něco stojí), vypráno. Má prostě zafixováno v sobě, že se nevaří a není to třeba. Prostě v tom vyrůstal a přijde mu, že to tak normálně funguje. Jenže, že on sám vyhodí 80 Kč denně za cigarety, že si kupuje každý týden basu piv, to mu přijde normální.Za to mu líto peněz není. Po spoustě našich rozhovorů si uvědomil, že my teď žijeme normálně, že normální nebylo to, v čem vyrůstal.