Přidat názor k článku Jak by to ani James Herriot nenapsal

Pro mě byly dvě taky tak akorát, jenže to jaksi nebyly sestřičky, jak mi tvrdili ve zverimexu. Navíc se jejich množení poněkud nevhodně potkalo s tím naším, takže zatímco já jsem pět měsíců bojovala s celodenní nevolností a jinými těhotenskými lahůdkami, počet morčátek rostl geometrickou řadou. Ve třetím trimestru jsem se zmátořila, "otce rodu" a jeho prvorozeného nechala vykastrovat, ostatní chlapečky rozdala, pár holčiček prodala a teď má každý můj syn velkou klec s jedním samečkem a jeho malým tříčlenným harémem.
Do zverimexu občas zajdu koupit krmivo a bezplatně poskytnou svůj názor na pohlaví právě prodávaných morčat. Zkušeností mám už dost.

Teď koukám, že v některých větách není jasné, jestli v nich jde o morčata nebo moje potomky...