Přidat názor k článku Tak trochu jiné maminky

Nikdy a nikde jsem nenapsal ani neřekl, že je mi všechno jedno.
To, že nikomu nic nezávidím je pravda (kromě zdraví - a za to mě klidně kamenujte). To co k životu potřebuju - to mám. A jen proto, že soused má novější auto, si ho přece taky nebudu kupovat - můj starej pelech mne tam, kam potřebuju, doveze taky a nemusím se bát, že mi ho nějakej kreten objede klíčema.
Nikdy jsem nikde nepoužil slovo kariérista - upřímně, nevím kde přesně leží hranice mezi poctivým ochotným pracujícím a snaživcem jdoucím za prachama a jelikož si pod slovem kariérista konkrétně já, představuji tu druhou skupinu, tak tohle slovo preventivně vůbec nepoužívám.
To že obhajuji svůj životní styl je snad pochopitelný - sám jsem si ho zvolil a navíc přece nebudu obhajovat styl a názory, který mi nesedí - to bych musel bejt úplně blbej a jít mi jen o to, abych se někomu zalíbil (právě proto jsem dal několikrát výpověď - nemám potřebu někomu lézt do zadku, přestože je ve většině, silnější a byly by z toho pro mne následně nějaké výhody).
A nepíšu to ani proto, že bych si neužíval dovolený (francouzská Polynésie a Nový Zéland to ale opravdu nikdy nebyla), nebo občas nekoupil značkový boty (do vietnamských nelezu a navíc se to oproti neznačkovým i vyplatí trvanlivostí boty).
Píšu to občas jen proto, že dnes se opravdu většinou kvalita člověka posuzuje podle výplatní pásky. Viděl jsem to např. při přijímacích řízeních, kdy dobrýho obchoďáka dopředu "poznali" podle toho, kolik si řekl platu - čím víc si řekl, tím byl lepší. Dobrá debilita, co?
Takže se holt občas vezmu za ty, kteří nevidí smysl života v hromadění čehokoli a občas žasnu, když si k nám přijdou před výplatou půjčit peníze, nebo třeba blbou videokameru lidi, kteří berou dvojnásobek toho co my a zkrátka nemají. Kam se jim to rozkutálelo nevím a taky ale nevím co jim mám závidět.
Navíc všichni do jednoho co sem píšou, kopou zásadně za sebe a někdy ne zrovna moc vybíravýma slovama - takže nechápu, proč bych já nemohl svobodně vyjádřit názor, ve kterým nejsem zdaleka tak osamocen jak se vám tady zdá (jen sem z nedostatku času a přístupnosti netu moc nepíšou - mně je to ve chvilkách umožněno v práci).
Je to jen odpověď na jasně položenou otázku, ale jinak je mi úplně buřt, co si o mým stylu života kdo myslí (stejně mne tu nikdo osobně nepoznáte, tak nemám nejmenší potřebu si vymýšlet a hrát si na něco jiného než skutečně jsem). Stejně tak je mi buřt jaký smysl života si vybral každý z Vás - přečtu si to, vyjádřím svůj názor, v případě zájmu poradím jak to dělám já, ale na konci směny vypínám počítač a žiju si dál po svým.
Už tedy víte proč sem stejně jako pár dalších lidí píšu?