Přidat názor k článku Zkušenosti z americké školy aneb učitelkou v Brooklynu

Podívala jsem se krátce na internet a klecová lůžka jsou u nás zrušena. Možná jsou ale nadále (pod jinými názvy používána) a možná zneužívána. Případ použití klecového lůžka ku prospěchu pacienta by měl být řešen jako výjimečné použití, ale paušálně jsem pro zákaz klecových lůžek. Vysílá to signál: klecová lůžka nejsou normální řešení, což je dobře.
Viděla jsem v dokumentech jak jsou zneužívána a nemyslím si, že lidé, byť na mentální úrovni 2-letého dítěte, netrpí když jsou po celý den zavřeni v klecových lůžkách, bez podnětů, mezi holými zdmi... jsem si jistá, že to je týrání. Už i sebedestrukce je lepší než to nic nedělání. A je tu ten kolotoč, musí být v klecovém lůžku, protože by se sebepoškozovali nebo byli agresívní a oni jsou sebedestruktivní také proto, že se strašně nudí. Namísto toho, aby se jim nabídl jiná péče, vše vyřeší klecová lůžka. Je dobře, že jsou zakázána. Doufám, že se klecová lůžka neřeší jen nadopováním těchto lidí léky, bez nabídky jiné péče. Pak tedy tento stav čeká na novou kritiku a jak je vidět z předchozího a z fungování našeho zdrav. a soc. čekat, že přijde "zevnitř" a ne zvnějšku, je asi naivní.
Takže já děkuju za kritiku jak klecových lůžek, která snad zmírnila největší excesy našeho zdravotnictví, tak event. i našeho rasismu.