Přidat názor k článku Tak trochu jiné maminky

Taky to vidíš moc černobíle. Moje tchýně je v 78 letech ráda, že má svoji, byť chatrnou, chaloupku. V paneláku by se totiž ukousala nudou.

Názor na opravy baráku jsem převzala od svýho táty: "Všechno (tedy i to, co to nezbytně nutně nepotřebuje) se musí důkladně opravit, dokud je člověk mladý. Na starý kolena na to opravdu nebude chuť ani síla."

Takže jsme si baráček postupně důkladně pospravovali a to úplně celý (vlastně nám už chybí jen střechy a pár drobností) a za 10-15 let si můžem místo prací na baráku sednout na lavičku pod jabloň a číst si knížku či se jinak bavit. Věřím, že nám to dalších min. 30 let na hlavu nespadne!
A na těch pár drobných udržovacích prací, který už sami nezvládneme, snad budeme mít vnoučata.

Jo a jídelny (nejen) pro důchodce fungují i na venkově! A penziony pro seniory taky - na rozdíl od města to má výhodu v tom, že člověk zůstane v místě (nebo hodně blízko) který zná a mezi lidma který zná.

Když to tvým rodičům vyhovuje, tak je to fajn. Pro mě by takový život asi nebyl, nebo možná byl, ale fakt až budu hoooooooodně stará.