Přidat názor k článku Tak trochu jiné maminky

Asi to nejde pochopit, ale stává se to.
Před lety jsem byla vdaná, peněz nebylo moc, ale stačilo to. Dítěti jsem se věnovala fakt hodně.
Pak jsem podnikala, vydělávala jsem fakt dost, také jsem se dítěti věnovala.
Pak jsme se rozvedli, společníci mě okradli o statisíce, a já nemám sílu se dětem věnovat. Všichni máme teplé jídlo v práci či ve škole, doma se odbýváme. Jogurt max. 1 týdně, kolikrát i teplá jídla, ale hodně levná. Topíme co nejméně. Děti chodí v tričku - prý jim zima není (8 a 14 let), já mám 2 svetry. Na kroužky dětem přispívají moji rodiče - důchodci. A já fakt nemám sílu si s malým číst apod. On ani nemá zájem, televize to jistí. Mě se to taky nelíbí, ale nevím jak to změnit. Dětem se nechce, mě taky ne.. snad moje frustrace z toho, jak se to všechno pokazilo? Kdo ví.. Nejradši bych zalezla někam do kouta a třeba se i upila k smrti (nejsem alkoholička, napiju se jen málokdy). Podnikala jsem ráda, teď jsem ve státním, za strašně málo peněz. Bojím se jít do soukroma, abych mohla být v případě nemoci apod. s dětmi. - letos jsem byla 10 dní s malým ve špitále - nemusela jsem, ale když jsem viděla, jak to tam vypadá :-( Výplata pak samo stála za to :-(