Přidat názor k článku Jak mu to vrátím

Ale já se neobouval do nikoho jmenovitě ani konkrétně - nenavazoval jsem ani vlákno na ničí komentář. Jenom mi tu právě ta zmiňovaná všeobecná tolerance a lidská slušnost poslední dobou nějak začíná chybět. Copak nemáme všichni dost svých reálných starostí na to, abychom sami sebe štvali a vzteky nadskakovali ve volných chvílích na židli u počítače, prskali na monitor a zběsile bez přemýšlení drcenou klávesnicí posílali útočný vzkazy oponentům? To, že konkrétně já se v určitých fázích pracovního dne jednou za čas nudím a nemám bohužel nic na práci a zabrousím tedy sem, abych se pobavil je věc jedna, ale nezačal jsem sem chodit číst výkřiky do tmy a nabroušené štěky (na to je na netu dost přiblblých politických rádobydiskusí).
Názor se dá vyjádřit tak, že neurazí, neponíží a neztrapní, ale stejně dobře se to dá udělat přesně naopak. Jde jen o to zda člověk chce. Můžu o článku napsat:"Psal to debil, nedá se to číst, je to nesrozumitelný", nebo taky:"Já jsem debil odjakživa, takže mne vůbec nepřekvapuje, že tomu nerozumím". Podstata sdělení je totožná - mé nepochopení článku, ale díky volbě slov je výsledek sdělení naprosto rozdílný. Taky je tu možnost třetí: nepsat nic. Pokud zrovna já nevím, co tím chtěl básník říci, neznamená to, že je on blbej, protože jen já jsem sežral Šalamounovo hovno.
Když si budu chtít zachovat dekorum, tak už teď na konci článku nenapíšu nic.
Když budu chtít názorně předvést hulvátství, tak můžu napsat: "Kdo se v popisu nervních bab pozná, tak podrážděně zareaguje, protože potrefená husa se vždycky ozve".
Berte to jako vzorovej příklad dvou možností (teď platí ta, kdy jsem na konci nenapsal nic - nemám patologickou potřebu někoho urážet).