Už to tady zaznělo, že já mám problém. Ano, mám, s mojí kamarádkou, to jen tak neodezní. Měla jsem jí ráda. A o to víc nechápala její konec...
Co se týče ex partnerky mého partnera, kdybych měla důvod žárlit, tak to budu provozovat, ale nemám. A pokud je žárlení to, že jí odmítám posílat domů tašky jídla jen proto, že ona je "chudák sama s dítětem", a že třeba radši jsem něco koupila tedy přímo její dceři, tak dobře, pokud to někdo chce nazvat žárlivost, tak prosím. Ale já, tedy narozdíl asi od jiných, žádné finanční závazky vůči ani jedné necítím, ba dokonce neexistuje ani žádný zákonný nárok na něco takového
Navíc opravdu nemám peníze na to, abych někoho dalšího živila, já se živím taky sama, mě nikdo nesponzoruje.
Dceři partnera ale pořizujeme oblečení, partner trvale platí výživné, dáváme jí normálně dárky, přispívá jí na vše ostatní jako kroužky, školy v přírodě aj. akce a vydání. Projevuje o ní trvalý zájem, bohužel maminka často a ráda mění termíny návštěv, dohody, všechno...
Většinou nic a nikdy neplatí. A nejradši by mého partnera vymazala ze života (jen ty finanční příspěvky nikoliv).
Upřímně řečeno, a to se asi tady nikomu nebude líbit, on svou dceru má opravdu rád, a je vůči ní velmi zodpovědný. Ale je mu to naprosto k ničemu.
Nemyslím si proto, že by se musela mít přítelova dcera špatně, když má tak dobré zázemí. Jenomže bohužel její maminka má k životu totožný přístup jako měla moje kamarádka. Bohužel pro ní. Nic víc a nic míň