Mám dvě malé děti a je mi 40. Na jaře jsem nedostala menses, což se mi stalo pouze 2x v životě - vždy, když jsem otěhotněla. Překvapilo mě, že ta situace (neplánované otěhotnění) se řeší stejně špatně v 18-ti, jako ve 40-ti, a stejně špatně svobodné jako vdané. Velmi nerada bych šla na potrat, a nikdy bych se s tím nesmířila. Přesto (manžel dítě už nechce a já se cítím velmi velmi unavená), jsem šla na gyndu s rozhodnutím - jdu na potrat. Byla to velká úleva, že došlo jen k hormonální poruše. Že bych děti připravila o sourozence, o tom jsem skutečně nepřemýšlela. Já sourozence mám, nevyrůstal se mnou, a nestýkáme se spolu, přestože o sobě víme a bydlíme blízko sebe.
Předchozí