já článek pochopila jako lehce ironický, krásně jsem se pobavila a doufám, že tak nedopadnu
) dítě mám zatím jedno a jsem opravdu mooooc a strašlivě ráda, že ho hřiště nebaví. on je dítě chodec a strašlivě rád chodí. na hřišti se třikrát sklouzne a jdem. já se tam strašně nudím. tím jak za ním pořád chodím si nepopovídám, protože jiné maminky sedí. on je tady dost plachý a bojí se kontaktu s jinými dětmi. myslím fyzického kontaktu. malé děti jsou malé děti a potřebují dozor rodičů a já nerada řeším výchovu dětí za jejich matky. ostatní děti ho občas plácnou nebo do něj strčí a on pak pláče a oni jdou ještrě si praští jednou. jejich matka ani nepřeruší důležitý hovor zajisté minimálně o nějakém strašlivě zajímavém seriálu natož aby svému zajisté jinak dokonalému dítku řekla, že ubližovat jiným a mladším dětem se nedělá. jj, pro mě jsou dětská hřiště pohromy. kdyby se můj kluk tolik jiných dětí nebál a snažil se mezi nimi prosadit tak bych to i vydržela a byla tam s ním, ale takhle... mě může pisatelka "závidět", já tam čas u houpačky trávit nemusím
))j ...i¨když buhví jak to bude za půl roku