Asi deset let nás s bráchou vychovávala mamka sama, před dvěma lety to činilo 12 000 msíčně na tříčlennou rodinu. Nevyskakovali jsme si, rodina nás nepodporovala, ale přesto jsme se neměli špatně - počítač, internet, televize...vánoční dárky mamka kupovala z vánočních odměn v práci, měsíčně jí zůstalo na účtu asi 200 Kč. Nechápu, jak to mohla zvládnout, ale zvládla.
Já už rok pracuju a bydlm se svým mužem a když se zadaří, máme čistého asi 27 000 měsíčně. Pro mě je to neuvěřitelné množství peněz a i když mamce žádné peníze nedávám (má přítele, který je škrt, což už není můj problém), snažím se bráchu třeba jednou týdně pozvat do restaurace na oběd, koupím mu nějaké tričko...ať chudák dítě z toho života taky něco má
Dnešní doba se má bohužel tak, že práce není mnoho a jednou z možností je právě onen trapný přemlouvačný prodej. Je to blbé, nepříjemné, ale člověk se prostě musí zatvrdit a nebrat si to k tělu. Reklam je tolik, že na nás začínají působit spíše opačně.