To jsem ráda, že nejsem sama, kdo funguje na excel tabulkách. Už jsem si myslela, že jsem divná
)) U mne to byla nutnost po rozvodu, protože do té doby jsem nemusela počítat peńíze, manžel vydělal dost a najednu jsem nemohla s penězi vyjít. Šok z toho, že za banbonky vydáme přes 300 byl. Říkala jsem si, že je přece kupujeme jen sem tam. Navíc jsem zjistila, že když musím večer sednout a všechno zapsat, tak si spoustu věcí odpustím, abych je tam nemusela zapsat a nakonec zjistím, že jsem je vlastně nepotřebovala. V tom duchu se snažím vést i syna. Když něco moc chce a hned, tak se dohodneme, že jdeme domů a do rána si to nechá projít hlavou. Většinou pak zjistí, že to až tak nemusí mít. Pokud o to stojí za den, dva, týden, koupíme. Já si takhle kupuji už pár roků friťák a ještě ho nemám.