Nějak se to tu zvrhlo v trumfování se, kdo se má líp, kdo byl víc utlačován, a kdo je víc nemocen, a kdo stál delší fronty.
Dětství, pokud není špatné, je vždycky dobré
) sníh je bělejší a tráva zelenější, na to snad ani statistiky nepotřebujeme. My bydlíme v podhůří, a kromě loňské, fakt špatné zimy, je tu sněhu dost (vím to, lopata je každé ráno můj pravidelný společník). Fronty mi nechybí, to jsem radši to zboží oželela (dodnes z fronty odejdu a nenakoupím). Chlubit se, a být in či aut, jde také za jakékoliv situace - nikdy jsem neměla céčka, Vitacit, digitálky ani džíny. Takže je to pořád stejné - o prioritách, o výchově a o sebevědomí.