Pokud ma byt kristal, tak zakladnim motivem vseho mysleni a cinu nutne musi byt nikoli chtit dostavat, ale chtit davat, a to ne ve smyslu "handlovani: ja dam-ty das", ale ve smyslu "touzim davat a touzim najit toho, kdo by to ode mne chtel a po mem davani se rozzaril". Motiv=blaho a stesti druheho. Potom, kdyz nekomu da clovek celeho sebe sameho a to nejlepsi ze sebe, a ten druhy pritom kristalove blazeny neni, tak to krasne davani jde do prazdna a nikoho nerozzari, tak je ho skoda a opravdu je potreba odejit a udelat sebou blazeneho jineho, myslim to takhle. Uzdravit nekoho, kdo na to cekal cely zivot. Nebo se da rict: "hledali se, az se nasli"
Předchozí