A to je právě ono. Čas se občas najít dá. Ale kam a jak ho vložíme? Někdo vloží do úklidu všechen tento čas, kdy zrovna dítě neučím svět. Někdo do poklízení vloží jen polovinu času. Někdo jiný zase třeba studuje, takže vloží čas do studia. Priority, priority, priority.
Já po své mateřské nebudu obohacena o puncl spořádaná dívka. Ne. Já místo toho budu vzpomínat, co jsem se všechno naučila. Nepadla jsem do depresí kvůli syndromu čtyř stěn a stereotypu. Až bude studium i mateřská pryč, začnu volný čas asi vkládat do úklidu, protože budu mít víc času rozhlížet se kolem sebe.
U nás doma to vypadá tak, že se pořád někde něco válí. Nečekané návštěvy mi hrozně lezou na nervy. Ať zavolají předem, když všichni mají ty mobily. Když vím, že přijde návštěva, nebudu 20 minut volného času, kdy zrovna neskáču kolem dětí, studovat, ale uklidím.
Když už se mi nepořádek přestane líbit, tak holt pár minut vložím do poklizení poházených věcí. Ale tyto minuty mi budou "chybět" jinde.
Předchozí